Dědictví jako slepé místo finančního plánu. Pět situací, které české rodiny podceňují.

Dědictví není jen právní formalitou. Je to okamžik, kdy se finanční plán potká s realitou rodinných vztahů, zákonných pravidel, emocí a často i nedostatku hotovosti. A právě tam se ukazuje, zda byl majetek skutečně naplánovaný, nebo jen nashromážděný.

Ve Freedom Financial Services proto dědický plán vnímáme jako přirozenou součást komplexního poradenství. Protože majetek nemá být jen vytvořený. Má být také ochráněný a předatelný bez zbytečných konfliktů.

Proč se dědictví v rodinách odkládá

O důchodu, investicích nebo hypotéce jsou lidé ochotni mluvit relativně otevřeně. O dědictví už méně. Často proto, že se dotýká smrti, rodinných vztahů a citlivé otázky, kdo jednou co dostane. V mnoha rodinách proto zaznívají věty jako: „Na to je ještě čas.“ „Děti se nějak domluví.“ „Máme přece dům a úspory.“ „Nechceme to doma otevírat, aby to nevypadalo špatně.“

Jenže odkládání není neutrální rozhodnutí. Pokud člověk za života jasně neurčí, jak má být s majetkem naloženo, nastupuje zákonný režim. Ten má svá pravidla, ale automaticky nezohlední všechny rodinné dohody, potřeby, očekávání ani praktické detaily. Pozůstalostní řízení je proces, se kterým se dříve či později setká prakticky každá rodina a který pro ni může představovat zásadní životní i finanční událost.

A právě proto by dědictví nemělo být tématem až pro notáře. Mělo by být součástí finančního plánu.

1. Pozůstalý partner zůstane v domě, který už mu právně nepatří celý

Vlastní dům bývá v rodinách vnímán jako největší jistota. Jenže po smrti jednoho z partnerů se může z domova stát spoluvlastněný majetek.

Pokud zůstavitel nezanechá pořízení pro případ smrti zahrnující celou pozůstalost, majetek, o kterém takto nerozhodl, se dědí podle zákona. Pozůstalý partner pak nemusí zdědit celou pozůstalost. Spolu s ním mohou podle konkrétní rodinné situace dědit děti zůstavitele, jejich potomci nebo další osoby určené zákonem. Výsledkem může být situace, kdy partner sice v domě dál bydlí, ale část nemovitosti nově patří dalším dědicům. Na papíře to může vypadat spravedlivě. V praxi to ale znamená, že o domě už nerozhoduje jen ten, kdo v něm žije.

Co když je potřeba větší oprava? Co když jeden spoluvlastník potřebuje peníze? Co když někdo navrhne prodej? Co když se do rozhodování zapojí partneři dětí nebo dědicové žijící v zahraničí?

Typická situace
Manželé celý život spláceli rodinný dům. Po smrti manžela zůstala žena v domě sama. Dědické řízení ale rozdělilo část domu mezi ni, syna a dvě vnoučata po zesnulé dceři. Žena dál bydlela „doma“, ale právně už nebyla jedinou vlastnicí. Každá větší změna tak začala vyžadovat domluvu s ostatními.

2. Rodina má majetek, ale nemá hotovost

Jedním z nejčastějších problémů dědictví není nedostatek majetku. Je jím nedostatek likvidity.

Rodina může vlastnit dům, byt, pozemek, investice nebo firmu. Celková hodnota majetku může být vysoká. Jenže pokud je většina majetku v nemovitosti, není z čeho rychle vyplatit ostatní spoluvlastníky. Pozůstalý partner se tak může dostat do paradoxní situace: na papíře je majetný, ale v praxi nemá dost dostupných prostředků. Pokud chce získat nemovitost do výlučného vlastnictví nebo zachovat rodinný majetek pohromadě, může potřebovat miliony korun, které nemá.

A bankovní úvěr nemusí být v důchodovém věku nebo při nižším příjmu reálný.

Typická situace
Rodina vlastní dům v hodnotě 18 milionů korun a úspory s investicemi za 2 miliony korun. Po smrti jednoho z partnerů vzniknou podíly dalších dědiců v hodnotě několika milionů korun. Pozůstalý partner má sice významný majetek, ale dostupná hotovost nestačí na vyplacení ostatních. Bez předchozího plánu zbývá jen dohoda, úvěr, prodej části majetku nebo prodej domu.

3. Příjem domácnosti po smrti partnera prudce klesne, náklady ale nezmizí

Mnoho finančních plánů počítá s odchodem do důchodu. Méně často ale počítá s tím, co se stane po smrti jednoho z partnerů.

Dokud jsou v domácnosti dva důchody, může být rozpočet napjatý, ale zvládnutelný. Po smrti jednoho partnera však příjem často výrazně klesne. Pozůstalému zůstane vlastní důchod a případně vdovský nebo vdovecký důchod v režimu souběhu. Domácnost ale dál platí bydlení, energie, pojištění, opravy, léky, dopravu a běžné životní náklady. Dům se nezmenší. Střecha nebude levnější. Zálohy na energie neklesnou na polovinu. A zdravotní výdaje s věkem často spíše rostou.

Právě v této fázi se ukazuje, zda finanční plán počítal jen s dlouhověkostí, nebo i s ovdověním.

Typická situace
Manželé měli v produktivním věku čistý měsíční příjem přibližně 67 500 korun. Po odchodu do důchodu klesl jejich společný příjem na zhruba 46 000 korun. Po smrti manžela zůstala žena s příjmem kolem 27 000 korun měsíčně. Náklady na dům, energie, pojištění a údržbu ale nezmizely. Pokud by zároveň musela řešit vypořádání dalších dědiců, finanční tlak by byl zásadní.

4. „Děti se domluví“ není plán

Jedna z nejčastějších vět v českých rodinách zní: „Děti se přece nějak domluví.“

Možná ano. Ale také nemusí. Dědictví není jen racionální rozdělení majetku. Je to emoční situace, ve které se mísí zármutek, staré rodinné příběhy, rozdílné životní potřeby i představy o spravedlnosti. Jedno dítě může potřebovat peníze na vlastní bydlení. Druhé může chtít zachovat rodinný dům. Třetí žije v zahraničí. Do rozhodování mohou vstoupit partneři dětí, rozvody, exekuce, podnikatelská rizika nebo nezletilí dědicové. Rodinné vztahy, které dnes vypadají dobře, mohou pod tlakem peněz a ztráty blízkého člověka výrazně změnit podobu.

Zákon rozdělí majetek podle pravidel. Nezaručí ale klid v rodině.

Typická situace
Rodiče celý život říkali, že děti se jednou domluví. Po jejich smrti ale jedno dítě chtělo peníze hned, druhé chtělo rodinný dům zachovat a třetí do jednání vstupovalo přes partnera. Nikdo nechtěl konflikt. Přesto vznikl, protože očekávání nebyla nikdy vyjasněná předem.

5. Závěť pomůže, ale sama nemusí stačit

Závěť je důležitý nástroj. V řadě případů může výrazně pomoci určit, kdo má co zdědit. Sama o sobě ale nemusí vyřešit všechny praktické otázky.

V českém právu existují nepominutelní dědicové, tedy děti zůstavitele, a pokud nedědí, jejich potomci. Ti mají právo na povinný díl, pokud nebyli platně vyděděni nebo se svého práva nevzdali. I když tedy člověk sepíše závěť, může být potřeba řešit finanční vypořádání povinných dílů. Nestačí proto jen napsat: „Všechno odkazuji manželce.“ Je potřeba ověřit, zda bude řešení fungovat právně, finančně i rodinně.

Bude v majetku dost hotovosti? Nebude muset pozůstalý partner prodávat nemovitost? Jak budou vypořádáni nepominutelní dědicové? Nebude závěť později zdrojem sporu?

Kvalitní dědický plán proto není jeden dokument. Je to kombinace právního, finančního a rodinného řešení. Může zahrnovat závěť, dědickou smlouvu, promyšlené darování za života, pojistné řešení, finanční rezervu nebo v některých situacích také svěřenský fond.

Typická situace
Muž chtěl, aby po jeho smrti zůstala manželka v domě a měla plnou jistotu. Sepsal proto závěť. Neřešil ale, z čeho budou případně vypořádány nároky dětí. Po jeho smrti sice bylo jasnější, komu chtěl majetek předat, ale rodina stejně musela řešit, kde vzít peníze na vypořádání povinných dílů.

Co by měl dobrý dědický plán řešit

Dědický plán není jen otázka toho, kdo co dostane. Měl by odpovědět hlavně na to, zda bude celé nastavení fungovat v reálném životě.

Dobrý plán by měl řešit například:

• kdo bude dědit podle zákona, pokud člověk nic neudělá,
• jaké podíly mohou vzniknout u nemovitostí,
• zda bude mít pozůstalý partner kde bydlet,
• jaký bude jeho příjem po smrti druhého partnera,
• zda bude v majetku dost hotovosti na vypořádání dědiců,
• zda má smysl závěť, dědická smlouva, darování nebo jiný nástroj,
• jak do plánu vstupují děti, vnoučata, nezletilí dědicové nebo složitější rodinné vztahy,
• jak řešení vysvětlit rodině tak, aby předešlo sporům.
• Právě proto patří dědictví do komplexního finančního poradenství. Nejde jen o paragrafy. Jde o čísla, vztahy, bydlení, likviditu a klid rodiny.

Nejhorší čas začít řešit dědictví je až u notáře

Můžete mít investiční portfolio, penzijní produkty, vlastní nemovitost i finanční rezervu. Pokud ale nemáte promyšlené dědictví, zůstává ve vašem finančním plánu zásadní slepé místo.

Bude mít váš partner po vaší smrti kde bydlet? Bude mít z čeho žít? Nebude muset vyplácet děti nebo vnoučata z prostředků, které nemá k dispozici? Nebude rodina nucena prodávat majetek v nevhodnou chvíli? A bude vůbec jasné, co jste chtěli?

To jsou otázky, které se mají řešit za života. V klidu, s čísly na stole a s odborníky, kteří dokážou propojit finance, rodinu a právo.

Ve Freedom Financial Services klientům pomáháme dívat se na majetek v celém životním cyklu: jak vzniká, jak má sloužit během života a jak má být jednou předán dál. Dědický plán proto není doplněk. Je to součást odpovědného finančního plánování.

Pokud chcete vědět, zda váš finanční plán počítá i s dědictvím, otevřete toto téma se svým poradcem. Nejlepší čas řešit předání majetku není u notáře po smrti blízkého člověka. Je to dnes, dokud má rodina možnost rozhodovat v klidu.